Rodinné drama v Nové Vsi: Syn mě prosil, abych ho zabil

10.09.2011 07:14:01 | Autor: Aleš Vávra | Rubrika: Zprávy | Obce: Jablonecko

Je to příběh o tom, jak snadno může nezodpovědný řidič, který sedne opilý za volant, způsobit nevratné neštěstí. Příběh o tom, jak mohou člověka během pár let opustit iluze o spravedlnosti a přirozené dobrotě lidí. A je to také příběh o obdivuhodné bojovnosti mladého muže, který neztrácí upřímný humor ani potom, co si s ním osud ošklivě pohrál.

Jsou to čtyři roky, co se rodině Bursových z Nové Vsi nad Nisou obrátil život vzhůru nohama. Tehdy byl vcelku běžný letní večer, jehož klid v jedné chvíli rozčíslo houkání sanitky a policie. Bursovi sledovali z oken svého domu drama, které se odehrávalo zhruba sto metrů před jejich domem. Netušili, že středem všeho dění je jejich smrtelně zraněný syn.

„Vůbec nás nenapadlo, že je to náš Jirka. Bylo sice už pozdě, ale nijak jsme ho nehledali. Byl s kamarády na železnobrodském jarmarku a mysleli jsme, že zůstal přes noc v jabloneckém bytě. Často to tak dělával,” vypráví se slzami v očích Dagmar Bursová, maminka dnes třicetiletého Jiřího.

O tom, že je jejich syn v kritickém stavu, se Bursovi dozvěděli až druhý den. Ihned vyjeli do liberecké nemocnice. „Byl to strašný zážitek. Oblékli nás do nemocničních obleků, dali nám roušky. Syn tam bezvládně ležel, kolem sebe měl šílené množství přístrojů, spoustu hadiček. Řekli nám, že je na tom špatně a ať počítáme s nejhorším,” vzpomíná Jiří Bursa starší. Mladý muž neměl do té doby snad ani rýmu, jak se shodují jeho rodiče. Zničehonic bylo všechno úplně jinak.

„Byl zdravý kluk, doma rodičům se vším pomáhal, byl rodině oporou. Měl práci, která ho bavila, zrovna se měl stěhovat do vlastního. Ve vteřině ale bylo po všem,” podotýká Jirkova sestra Monika.

Těžce zraněného muže našel soused v příkopu

Co se vlastně stalo? Čtyři dny po šestadvacátých narozeninách srazil Jiřího Bursu u novoveské diskotéky Nisa Renault řízený podnapilým Michalem Klasem ze Smržovky. Právě na křižovatce u nočního podniku mladého muže chvíli předtím vysadili kamarádi. Domů to měl vlastně jen pár metrů.

Ihned po prudkém nárazu Renault zmizel a vážně zraněného Jirky si všiml až soused Bursových Petr Dráb, který přivolal záchranku. Jiří Bursa ochrnul na levou půlku těla, utrpěl vážné poranění hlavy s mnohačetným zhmožděním mozku, náraz mu prakticky roztrhl pravé oko.

„Čtrnáct dní byl v bezvědomí a pak ho převezli do jablonecké nemocnice. Tam to bylo hrozné, Jirka byl psychicky úplně mimo. Na všechny sprostě křičel, nevěděl kde je, kdo je a co se vlastně stalo. Tři sta metrů od nemocnice už jsme ho slyšeli řvát,” říká Jirkův táta. Mladý muž utrpěl ztrátu paměti. Pro rodiče to byl šok, najednou byli pro svého syna cizími lidmi.

„Mluvili o našem synovi jako o tom"

Bursovi chtěli synovi pochopitelně zajistit co možná nejlepší lékařskou péči. Při jednání s doktory ale nečekaně narazili. A přišli o iluze.

„V některých zařízeních nám řekli, že ho ani nechtějí. Že má takové díry v mozku, že to už nemá smysl,” vzpomíná Jiří Bursa. Rodinu z Nové Vsi ale čekaly ještě horší zážitky.  „Když jsme brali Jirku z jedné nemocnice, doktor nám řekl: Ne, že nám to tady necháte a pojedete za ty peníze na Kanáry. Mluvil o našem Jirkovi jako o tom,” kroutí otec zraněného nevěřícně hlavou.

Bursovým také vadilo, že jim lékaři prakticky nikde nebyli ochotni poradit. „Vždycky nám říkali, ať si hledáme následnou péči sami, třeba na internetu. A to je pro obyčejného člověka hodně těžké. Také nás zaskočilo, že pro takto zraněné lidi tady prakticky není žádné zařízení. Nikdo nevěděl, kam s Jirkou,” dodává Dagmar Bursová.

Ne všichni lékaři ale rodinu zklamali. Půl roku byl mladík v nemocničním zařízení v Hostinném, kde mu pomáhala takzvaná hyperbarická komora. Tamní centrum umožnilo paní Bursové, která si zde našla bydlení u známé, každodenní libovolný kontakt se synem.

Devět měsíců vězení za zničený život

Půl roku nebyla rodina pohromadě. Manžel zůstal v Nové Vsi, musel se starat o kontakt s úřady, soudy, vyřizoval synovo zbavení svéprávnosti.

Nejen chování některých lékařů stálo za ztrátou iluzí celé rodiny. Špatný pocit mají Bursovi také z české spravedlnosti. Michal Klas byl za ublížení na zdraví a neposkytnutí pomoci odsouzen k osmnácti měsícům vězení. Po polovině trestu byl propuštěn. Jiřímu Bursovi takový trest připadá jako výsměch.

„Synovi to zničilo život, a nejen jemu, celé rodině. Vzhledem k tomu, že řidič už měl s řízením v opilosti problémy v minulosti, byl bych určitě přísnější,” uvažuje Jiří Bursa. Nehoda ovlivnila život celé rodiny. Oba manželé museli přestat pracovat, aby mohli být 24 hodin denně se synem, který jejich pomoc nutně potřebuje. „Manželka zůstala doma bez koruny a já musel do předčasného důchodu,” vysvětluje otec.

A to mohl viník nehody dostat trest ještě mírnější. Státní zástupce totiž původně navrhl pouze podmínku, což ale soud odmítl. Osmnáctiměsíční vězení uložené okresním soudem považoval krajský soud za příliš mírné, jelikož se však státní zástupce proti rozhodnutí neodvolal, verdikt byl konečný.

„Přišlo mi to celé podivné, zdá se mi, že na každého se bohužel používá jiný metr. Nechápal jsem, proč více nepřihlédli k tomu, že obžalovaný pil před jízdou alkohol, protože výpovědi svědků o tom jasně hovořily,” podotýká Jiří Bursa.

Vy jste moji rodiče? Moji rodiče jsou hezčí

Teď už je Jiří Bursa mladší nějakou dobu doma. Stále mu chybí krátkodobá paměť. Chodit může, ale jen omezeně. Když se má čeho chytit. Někdy třeba dva nebo tři dny jenom leží. Na pravé oko stále nevidí, a pokud se nebude pravidelně mazat a vyschne, může mladému muži oslepnout i druhé, dosud zdravé oko. Denně musí spolykat čtrnáct prášků.

Přesto, že si s ním osud dost nevybíravě pohrál, působí třicetiletý muž obdivuhodně veselým dojmem.  „Je po obědě, tak ležím,” zahlásí například ze své postele, na kterou je prakticky po celý den upoután. Nebo vypráví, jak rodičům, o kterých ví, že jsou jeho rodiče jen proto, že mu to stále připomínají, řekl: „Vy nejste moji rodiče, moji rodiče jsou hezčí,” a upřímně se rozesměje.

„Pořád dělá nějaké srandičky. Když je třeba mezi ostatními zraněnými na rehabilitaci a jde se jezdit na rotopedech, zavolá: Tak co, kam dneska pojedeme? Někteří lidé ten jeho humor nepřijmou, někdy je to nevhodné, ale Jirka takový prostě je,” tvrdí jeho maminka.

Svérázný humor je podle ní následkem vážného poranění mozku. „Nemá v sobě žádnou brzdu, ztratil přirozené zábrany. Nezná hranice.” Mladý muž ale vždycky veselý není. „Mám ročního syna a Jirka ho má hrozně rád. Říká nám potom, že by chtěl také vlastní rodinu. To nám je vždycky do breku,” povídá smutně Jirkova sestra.

A Jiří Bursa starší nemůže dostat z hlavy chvíle, kdy ho vlastní syn prosil o svou smrt. „Prosil mě, abych ho zabil. Nedokážete si představit, co je to za pocit. Na to nikdy nezapomenu,” dodává smutně.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 4 fotek)

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Přihlášky na střední školy: Klíčové jsou priority, ne rychlost

Období podávání přihlášek na střední školy se blíží. Od 1. do 20. února 2026 budou moci žáci 9. tříd podávat přihlášky ke studiu a pro mnoho rodin to znamená zvýšenou nejistotu a tlak na rozhodování. Kraj proto shrnuje základní informace k přijímacímu řízení a zároveň chce uklidnit rodiče i žáky, že není potřeba spěchat ani zbytečně taktizovat. Přihlášky není nutné podávat hned první den. Pořadí odeslání přihlášek nemá vliv na přijetí, rozhodující jsou správně zvolené priority škol. Každý uchazeč může podat až tři přihlášky na střední školy a dvě na střední školy s talentovou zkouškou. U každé z nich je pak nezbytné stanovit pořadí (tzv. prioritu) podle toho, kam chce skutečně nastoupit. Toto pořadí je po podání přihlášek neměnné a má přímý vliv na výsledek přijímacího řízení. Systém přijímacího řízení je nastaven tak, aby co nejvíce respektoval skutečné preference žáků. Doporučujeme tedy řadit školy podle opravdového zájmu, nikoli podle obav, zda má žák „dostatečnou šanci". Taktizování s pořadím přihlášek se může naopak obrátit proti původnímu záměru.

Částečná uzavírka ulice Klidná omezí parkování a pohyb chodců

Od úterý 3. února do pondělí 31. března bude částečně uzavřená jablonecká ulice Klidná, konkrétně část chodníku a parkovacích stání před sídlem Policie ČR. Důvodem prodlouženého termínu je zřízení staveniště a lešení, které souvisí s rekonstrukcí střechy a fasády. Chodci jsou převedení dopravním značením na protější chodník, uzavírka neomezí linky MHD.